Co zere liska

Co žere liška a jak se jí daří v lidském světě?

Liška obecná, zrzavá šelma s lišáckým pohledem, je mistr přežití. Adaptuje se na nejrůznější prostředí a sežere prakticky cokoliv. Ale co vlastně tvoří její jídelníček a jak se jí daří v těsné blízkosti člověka?

Liška - všudypřítomný a nepostradatelný predátor

Díky své inteligenci a neobyčejné přizpůsobivosti se lišky dnes vyskytují nejen v divoké přírodě, ale i v centrech velkých měst. Tam, kde byly uměle vysazeny, mohou působit škody, ale v místech svého přirozeného výskytu jsou nepostradatelnými predátory.

Liška je nejrozšířenější psovitou šelmou na světě. Vyskytuje se v rozsáhlém areálu, který zahrnuje téměř celou severní polokouli. Bohužel se člověk postaral o její rozšíření i do míst, kde nikdy nežila, a kde jako nepůvodní druh představuje ekologickou hrozbu, například v Austrálii.

V rámci jednoho druhu se vyskytuje celá škála barevných, velikostních a morfologických odlišností. U lišek bylo popsáno dokonce 44 poddruhů, které se liší zbarvením, hmotností a proporcemi těla. Například poddruhy ze střední Asie a jihu USA jsou výrazně menší než poddruhy z Kanady nebo Sibiře.

Co má liška na talíři?

Liška je adaptabilní všežravec, oportunista. To znamená, že sežere téměř cokoli, co má v daném místě k dispozici. Její jídelníček je pestrý a zahrnuje:

Příležitostně si liška troufne i na větší kořist, jako jsou zajíci, drůbež, bažanti nebo kachny. Ve městech se naučila prohledávat odpadkové koše a hledat potravu v okolí lidských obydlí.

Liška ve městě - jak je to možné?

Liška je neuvěřitelně adaptabilní a dokáže se zabydlet nejen v téměř jakémkoli přírodním prostředí, ale i v kulturní krajině, zemědělské krajině a dokonce i ve městech. Populace lišek osídlily i některé evropské metropole, jako například Londýn, Paříž či Stockholm.

Ve městech lišky trvale žijí, vyvádějí mláďata v suterénech domů, v zahradách, na skládkách a podobně. Díky nadbytku potravy dosahují lišky ve městech vysoké populační hustoty. Například v britském Oxfordu připadá na kilometr čtvereční neuvěřitelných 30 lišek!

Obdivovaná i pronásledovaná

Jako většina predátorů se i liška dostala do konfliktu s lidmi. Člověk lišku lovil a loví z několika důvodů:

Na druhou stranu si liška získala oblibu u mnoha lidí pro svůj vzhled, inteligenci a schopnost sdílet s člověkem krajinu. Ve Velké Británii dokonce došlo k rozdělení společnosti kvůli tradičnímu honu na lišku pomocí smečky psů.

Neuvážená regulace - jaké jsou důsledky?

Neuvážená regulace populace lišek může mít negativní důsledky. Například ve Velké Británii vedlo omezení stavu lišek k přemnožení králíků, kteří způsobili farmářům mnohem větší škody než samotné lišky.

Liška v české krajině

V České republice je možné lovit lišku celoročně. Každoročně je zastřeleno 60—80 tisíc kusů. Nicméně znalosti ekologie, potravní biologie a populační dynamiky těchto zvířat ukazují na oprávněnost hlasů, které požadují omezení doby jejich lovu.

Zákaz odstřelu v období rozmnožování by měl smysl minimálně z etického hlediska a nemusel by vést k nárůstu populace. Liška má v ekosystému důležitou roli: kontroluje početnost drobných hlodavců, plní sanitární funkce a likviduje mršiny uhynulých zvířat.

Zajímavost: Věděli jste, že lišky mohly být nejlepším přítelem Evropanů doby bronzové?

Závěrem

Liška obecná je fascinující zvíře, které se dokáže přizpůsobit nejrůznějším podmínkám. Její jídelníček je pestrý a zahrnuje prakticky cokoliv. I když se dostala do konfliktu s lidmi, hraje v ekosystému důležitou roli a zaslouží si naši pozornost a respekt. Měli bychom se zamyslet nad způsobem, jakým s ní zacházíme, a zajistit, aby i nadále zůstala součástí naší krajiny.