Reliéf, odvozený z italského slova rilievo, znamená v podstatě tvárnost zemského povrchu. Nejedná se o pouhý plochý povrch, ale o komplexní mozaiku kopců, údolí, horských pásem a rovin. Reliéf není statický, ale je neustále formován geologickými procesy, jako je eroze, tektonika, a vulkanismus. Podílejí se na něm i vnější síly, jako je voda, vítr a ledovce.
Pochopení reliéfu je klíčové pro řadu oblastí, od plánování měst a staveb až po ochranu životního prostředí. Klíčové faktory, které je třeba zvážit, zahrnují:
Reliéf lze rozdělit do různých kategorií, nejčastěji na základě geneze (vzniku):
Dalších mnoho typů - větrný, antropogenní, polymorfní a další - se odvíjí od různých faktorů a procesů.
Lidská aktivita výrazně ovlivňuje reliéf. Stavební práce, těžba, zemědělství a jiné činnosti vedou ke změnám tvaru a struktury krajiny. Důležité je hledat optimální harmonii mezi využitím území a zachováním přírodních hodnot.
Poznání reliéfu se uplatňuje v řadě oblastí. Například při plánování silnic se musí zvážit terénní nerovnosti, při výstavbě budov je nutné znát stabilitu podloží, a ochrana krajiny a její ekosystémů vyžaduje detailní znalosti lokálního reliéfu a jeho proměnlivosti v čase.
Reliéf ovlivňuje i architektonický návrh, při konstrukci budov a stavenišť je potřeba respektovat tvar krajiny.