Svilušky u psa: Jak je poznat, léčit a předejít jim

Svědění, zarudlá místa a nepříjemné pocity v psí srsti mohou signalizovat přítomnost nepozvaných hostů - svilušek. Tyto drobné roztoče, známé také jako sametky podzimní nebo travní roztoči, se stávají nepříjemným společníkem zejména během teplejších měsíců. Jejich napadení může vést nejen k nepohodlí pro vašeho čtyřnohého přítele, ale v krajních případech i k zánětu kůže.

Co jsou vlastně svilušky?

Svilušky, vědecky Neotrombicula autumnalis, patří do třídy pavoukovců. Jejich životní cyklus je úzce spjat s prostředím travnatých porostů a půdy. Zatímco dospělci žijí v zemi a živí se rostlinami, pro rozvoj jsou klíčové jejich larvy. Tyto mikroskopické organismy, často zbarvené do oranžova až červena a dosahující velikosti jen kolem 0,2 až 0,3 milimetru, jsou zodpovědné za nepříjemnosti, které psy postihují.

Jak dochází k napadení

Larvy svilušek vyčkávají na stéblech trávy nebo mechu na vhodného hostitele. Jakmile pes projde zamořenou oblastí, larvy se na něj přichytí. Preferují místa s tenkou kůží, kde se mohou snadno zakousnout a získávat potravu. Tou je pro ně lymfatická a buněčná šťáva, v některých případech i krev. Díky sekretu slinných žláz, který při kousnutí vylučují, dochází k silnému podráždění a svědění.

Kde se svilušky nejčastěji vyskytují u psů

Nejčastěji se svilušky zaměřují na oblasti, které jsou v přímém kontaktu se zemí a mají jemnější pokožku. Typickými místy jsou:

• Meziprstí tlapek
• Okolí očí a uší
• Čenich
• Podbřišek a břicho
• Okolí konečníku

Majitelé si napadení obvykle všimnou zvýšeného olizování a škrábání postižených partií. U psů se světlou srstí mohou být larvy viditelné jako drobné oranžové tečky, i když jejich malá velikost může vést k jejich přehlédnutí.

Možné důsledky a komplikace

Ačkoliv svilušky samy o sobě nepřenášejí žádná známá onemocnění, nekontrolované škrábání a olizování může vést k sekundárním problémům. Nadměrné dráždění pokožky může způsobit zánět kůže, který se může dále infikovat bakteriemi. V případě postižení oblasti uší může dojít k rozvoji takzvaného othematomu.

Jak léčit napadení sviluškami

Samotné svilušky na těle psa po nasytění obvykle samy odpadnou. Nicméně vzhledem k silnému svědění a riziku komplikací je doporučeno postižená místa ošetřit. Mezi základní krohy patří:

• Opláchnutí: Zasažené oblasti jemně opláchněte vlažnou vodou.
• Ošetření ran: Malé rány nebo oděrky můžete ošetřit vhodnou hojivou mastí.
• Hygiena prostředí: Důkladně vyčistěte psí pelech, deky a další předměty, se kterými pes přichází do styku.
• Přírodní prostředky: V případě potřeby lze použít přírodní šampony nebo spreje určené proti roztočům.
• Veterinární péče: Při rozsáhlém zánětu kůže, mokvajících lézích nebo silné alergické reakci je nezbytné vyhledat pomoc veterinárního lékaře. Ten může doporučit mast s antibiotiky a protisvědivými látkami, případně celkovou terapii.

Některé zdroje zmiňují i "babské rady", jako je koupel psa ve vodě s octem, avšak pro maximální bezpečnost a účinnost je vždy lepší volit osvědčené veterinární přípravky.

Prevence je klíčová

Kompletnímu předejití napadení sviluškami je v obdobích jejich výskytu obtížné, zvláště pokud váš pes rád prozkoumává přírodu. Nicméně existují účinné způsoby, jak minimalizovat riziko:

• Pravidelná péče o srst: Po procházkách v rizikových oblastech psa důkladně pročešte a v případě potřeby i osprchujte. Tímto způsobem lze larvy účinně odstranit ještě předtím, než se stihnou přichytit.
• Využití antiparazitik: Na trhu existuje řada speciálních přípravků, jako jsou spot-on přípravky, spreje nebo obojky, které poskytují ochranu proti roztočům. Při jejich výběru je však nutné dbát na složení a volit raději přírodní varianty, které méně zatěžují psí organismus. Agresivní insekticidy mohou mít při dlouhodobém používání negativní dopad na zdraví vašeho mazlíčka.
• Pozorování rizikových oblastí: Pokud se s vaším psem zdržujete v lokalitách, kde se svilušky vyskytují častěji (např. zanedbané zahrady, parky, zejména v teplejších oblastech jako Praha a její okolí), buďte obzvláště ostražití. Larvy se obvykle neobjevují při teplotách nižších než 16 stupňů Celsia.

Pečlivá prohlídka kůže vašeho psa, zejména po pobytu venku, je nejlepším způsobem, jak včas odhalit případné napadení a předejít tak nepříjemným následkům. V případě pochybností se neváhejte obrátit na svého veterinárního lékaře.